Torta Pasqualina – velikonoční špenátový koláč s vejci

Torta Pasqualina – velikonoční špenátový koláč s vejci

Málokdo o mě ví, že jsem se několik let učila italštinu. Kdyby tohle četl můj učitel ze střední, asi by šel do kolen, že se tím vůbec chlubím 🙂 Trvalo mi dlouho, než jsem se chytla, ale zato před maturitou, kdy jsem si italštinu vybrala s tisíckrát větší chutí než matematiku, jsem to do sebe docela nalila a žila jsme z toho i během vejšky, kdy jsem si tenhle krásný jazyk vybrala jako další dobrovolný předmět ke studiu. Ale v tu chvíli se stal průšvih.

Totiž takhle, když se učíte 4 roky nějaký jazyk, něco do sebe prostě dostanete. I když to nešviháte jako Baťa cvičky, máte docela dobrý základ. Nebo aspoň my jsme ho měli. Měli jsme fakt super učitele, jeli jsme i dvakrát do Itálie, což bylo SUPER! Palec nahoru, že se s námi odvážil vyrazit. Díky tomu jsme poznali spoustu nádherných míst a vůbec – tak nějak jsme nasáli chuť Itálie, na což nikdy nezapomenu 🙂  Mám z téhle části života krásné vzpomínky.

Jenže na vejčce nastal problém. Na jednu stranu jsem jásala, že jsem alespoň pár semestrů mohla navštěvovat nepovinně volitelný předmět – italštinu. Ale na druhou stranu jsem si jako povinný druhý jazyk vybrala španělštinu. Jaký je mezi těmi jazyky rozdíl? No právě že jich zase tolik není. Některá slova se píšou stejně a čtou se jinak. Snažila jsem se fakt přehodit do španělského módu, ale stále jsem ujížděla na ten italský. Tím spíš, když jsem u toho chodila na italštinu. Jenže jednak se mi líbí italšina víc a za druhé, jak jsem říkala, po několika letech se to z hlavy stejně nedostane jen tak.

Pamatuju si, jak mě tenkrát před velkou ústní zkouškou zkoušela ségra. Ta měla španělsky celkem namluveno. Ona naopak tíhla ke Španělsku, kde i nějakou dobu pobyla. “No tak ty to neuděláš, vždyť mluvíš Italsky,” valila bulvy. A já taky. Ale co mi zbývalo, než se týden biflovat na zkoušku? Ta dopadla sice výborně, ale beztak si teď víc vybavuji italštinu než že bych rozuměla španělsky. A to, co chápu španělsky, chápu jenom proto, že se jazyk podobá italštině.

Neříkám, že Španělé nejsou labužníci, ale mě se víc zamlouvají ty Italské dobroty. Právě proto, kdy mě Sklizeno inspirovalo k vytvoření zahraničního velikonočního receptu, šla jsem do italské kuchyně. Vzpomínám si, že před léty, právě během našeho “studijního pobytu” v Itošce, mě zaujal Aperol Spritz. Tady se to vůbec nepilo. Když jsem poněkolikáté zaregistrovala velké sklenice s oranžovou tekutinou, začalo mě to zajímat a potřebovala jsem to taky ochutnat. Dokonce se to pilo i na koupalištích v kelímcích. Sem do Čech se to dostalo až dva roky poté. Kdybych tenkrát udělala recept na blog, trhla bych s tím terno 🙂 Jo počkat… To Vařeniště ještě neexistovalo.

Italové mají zmáknuté, co je dobré a já se ráda nechám inspirovat jejich recepty. Tenhle recept jsem si sice malinko poupravila, ale vychází z tradičního velikonočního receptu. I téma “Velikonoce v Itálii” neboli Pasqua jsme na střední probírali. V Itálii jsou Velikonoce vnímány stále jako důležitý náboženský svátek, zatímco u nás smysl vyznání náboženských tradic vnímá jen málokdo. Typickým jídlem, jako je u nás  beránek, je v Itálii La Colomba – neboli pečivo ve tvaru holubice. Je samozřejmě spousta tradičních jídel, které na slavností tabuli v klasické italské rodině nesmí chybět. Když jsem hledala inspiraci na velikonoční recept, zaujal mě recept na Torta Pasqualina – “velikonoční koláč/dort”. Některé recepty jsou uváděny s listovým těstem, některé jsou z jednoduchého těsta – mouka, voda, olej. Já jsem to chtěla udělat trochu hosh posh, takže jsem špenátovou náplň vložila do korpusu z křehkého těsta. Přece jen je to svátek, tak co si nedopřát?

Náplň můžete připravit z ricotty anebo krémového sýru, jako jsem to udělala já. Místo špenátu můžete použí mangold. Ale co by nemělo chybět, jsou samozřejmě vajíčka. Ty jsou symbolem Velikonoc ve spoustě zemí. Koláči dávají nejen originální prvek, ale dělá ho i výživnější. Povrch jsem trochu vylepšila přidáním gorgonzoly do těsta. Můžete tam přisypat i nějaké bylinky. Takže “Buon appetito!

 

Doba přípravy: 2 hodiny

Množství: forma o průměru 26 cm

Suroviny:

Těsto:

 

Náplň:

Tymián

 

Navíc:

  • 50 g gorgonzoly

 

  1. Postup:
  2. Připravte si těsto: Mouku smíchejte s větší špetkou soli. Přidejte změklé máslo, žloutky a prsty začněte zpracovávat. Až se vám vytvoří žmolenka, přidejte vodu a zpracujte vláčné těsto. Kdyby se vám zdálo příliš suché, přidejte ještě trošičku másla. Zabalte těsto do fólie a uložte na dvě hodiny do lednice.
  3. Připravte si náplň:  Ve velkém hrnci přiveďte vodu k varu. Do hrnce vložte opraný špenát. Chvíli promíchávejte. Když ovadne, slijte špenát do cedníku a ihned přendejte do ledové vody. Špenát sceďte a vodu z něj vymačkejte. Překrájejte na menší kusy a přendejte do větší misky.
  4. Ke špenátu přidejte vajíčka, sýr, zakysanou smetanu, osolte, přidejte tymián – lístky z větší snítku čerstvého tymiánu anebo 1-2 lžičky sušeného. Důkladně promíchejte, aby se suroviny propojily.
  5. Z těsta oddělte asi 1/3. Nastrouhejte gorgonzolu a smíchejte ji s touto částí těsta. Znovu uložte do lednice.
  6. Předpečte si korpus: Těsto, které zbylo (2/3), rozválejte na plát silný asi 0,5 cm a vyložte jím pečicí formu. Dno několikrát propíchněte vidličkou. Vyložte alobalem a vysypte luštěninami až po okraj.
  7. Vložte do trouby předehřáté na 190 °C a nechte 7 minut péct naslepo. Pak sundejte alobal s luštěninami a pečte dalších 5 minut.
  8. Předpečený korpus zalijte náplní, po obvodu rozmístěte oloupaná natvrdo uvařená vajíčka. Těsto se sýrem vyndejte z lednice a nastrouhejte ho na povrch náplně – na hrubém struhadle.
  9. Vložte koláč do trouby. Teplotu snižte na 180 °C a pečte asi 45 minut. Krájejte až po úplném vychladnutí. Nejlépe uložte zchladlý koláč do lednice a krájejte až druhý den.

Děkuji Sklizeno za poskytnutí kvalitních surovin.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *