Dýňové noky se špenátem

Dýňové noky se špenátem

Dýně jsou pro mě symbolem podzimu. Perfektně vystihují jeho barevnost, svou tvrdou dužinou připomínají, že začíná pomalu přituhovat a že je třeba se proti zimě posílit. S dýněmi se dá hodně kouzlit.

Když jsem si před nedávnem plánovala, jaké recepty v brzké době přichystám, byl jedením z nich recept na bramborové noky se sušenými rajčaty. Brambory jsou sice typická podzimní suroviny, ale nějak mi v tom výčtu receptů chyběla hokaido. Proto jsem recept změnila a pustila se do pokusu o dýňové noky. Bohužel jsem je chtěla uvařit s kadeřávkem, ale Svět bedýnek, kde jsem si objednávala svou druhou zásilku, mi několik věcí nedodal a tím pádem jsem měla i po kadeřávku, který jsem jinde nestačila sehnat. Ale tím lépe pro vás, kteří byste měli stejný problém, že na něj nenarazíte. Kadeřávek by byl super, ale jak vidíte, jde to i čerstvým špenátem.

Nerada bych dělala tímto někomu negativní reklamu. Stalo se zkrátka něco, co mě nepřesvědčilo o dalším využívání služby, která ale pro někoho může být skvělá a bezvadná. Jestli jí dám znovu šanci, nevím a jestli jste o ní přemýšleli vy sami, můžete do toho jít. Je to skvělý projekt a budu držet palce, abyste byli spokojeni.

A teď něco málo k samotným nokům. Snažím se vyhýbat bílé mouce, protože výživově je hrozně chudá. Navíc je klasická bílá mouka semletá ze šlechtěných odrůd pšenic. O těch se říká, že mohou v našem těle nadělat pěknou paseku, a tím pádem je lepší variantou sáhnout po mouce špaldové – nejlépe v bio kvalitě. Napadá vás otázka: “A není to už jedno, když je bílá mouka nezdravá?” Pro někoho to bude jedno každopádně, ale já jsem pro používat pokud možno suroviny bez chemického odpadu, který se v našem těle usazuje. Proč ke stáří vzniká řada nemocí? Bohužel je třeba si připustit, že řada z nich je ovlivněna špatnou stravou. Hodně těžko se mi tohle píše, protože mě někdo může obvinit, že nejsem doktorka, abych se k tomuto vyjadřovala.  Proto nebudu ani vysvětlovat, které nemoci to mohou být. Pro mě je platný fakt, že nekvalitní potraviny negativně ovlivňují naše zdraví a že obecnou pravdou je “Jste to, co jíte..”

V reálu si to umím představit například takhle: Zasadíte si kytku. Víte přesně, že potřebuje světlo, vzduch, vodu a hnojivo. To hnojivo je pro něj potravina, výživa. Když budete kytku zalívat chemikáliemi, chcípne. Když budete kytku podporovat jinými syntetickými prvky v omezeném množství (jako se to dělá v zemědělství), může sice vypadat dobře, může být odolná proti škůdcům, ale odhodlali byste se jí pak sníst, když byste věděli, že je napuštěná jedem, díky kterému se jí ti škůdci vyhýbají? Těchto chemikálií, které se používají při masové produkci potravin, se používá takové množství, aby při rozborech nepřekročilo danou mez, která by mohla způsobit velké poškození zdraví. Ale i přesto se v našem těle hromadí a zanáší náš organismus. Je to jako když do “živého organismu” – kompostu, hodíte plast. Vznikne vám z něj výživná hmota pro váš záhon? Když vám tam omylem upadne víčko od hořčice (nevím, proč mě zrovna napadla hořčice, prostě když tam spadne jakýmkoli přičiněním nechtěný kousek odpadku 🙂 ), snadno ho brzy najdete a snadno ho odstraníte. Hnojit jím ale nebudete, abyste si neznečistili půdu. Když jich tam naházíte hodně, těžko se z kompostu stane něco, do čeho později budete sázet rostliny. Stane se z něj smetiště. Stejně tak, když budeme chemikáliemi zanášet svoje tělo, nevzejde z něj zdravý organismus. Ale o BIO se rozepíšu v dalším článku 🙂

Abych se vrátila k podstatě mouky… Pro svou vlastní spotřebu resp. pro jídla, která jím já, používám téměř výhradně mouku celozrnnou, pohankovou anebo třeba nějaké oříškové mouky apod., pokud to jde. Ale tyto mouky  nemusí pro někoho být příliš atraktivní svým zabarvením a nesplní očekávání pozitivního estetického dojmu. Pro svůj blog připravuji recepty, které chci, abych Vás nalákaly nejen složením a výživovou hodnotou, ale i tím, že vypadají dobře. V tomhle případě jsem tedy použila bílou špaldovou mouku v bio kvalitě, aby byly noky světlejší. Když bych chtěla zachovat svá pravidla, byly by noky tmavší a na fotce by tolik nezářili. Proto pro vás mám tip: Noky si můžete připravit i se zdravějšími variantami mouky. Ke svému přiznání také dodám, že jsem noky ochutnala proto, abych se přesvědčila, že recept můžu pustit ven. A ten zbytek? Udělala jsem dobrou věc a věnovala mamce tenhle barevný podzimní oběd, na kterém si moc pochutnala a nemusela vymýšlet, co zase uvaří. Ona tyhle věci neřeší tak jako já. Není striktní v tom, jakou použije mouku, ale je ráda, když jí přinesu něco zdravějšího, něco, co si sama neuvaří a něco, co třeba ještě nikdy neochutnala. Zkrátka, každý máme svého ochutnávače 🙂

Doba přípravy: 1 hodina (včetně pečení dýně)

Množství: 2 porce

Suroviny:

Noky:

  • 400 g dýně hokaido
  • olivový olej
  • sůl
  • ½ rozšlehaného vejce
  • 270 – 300 g hladké špaldové mouky (můžete namíchat s jinou moukou anebo použít celozrnnou)
  • ¼ lžičky muškátového oříšku

 

Na dokončení:

  • oříšek másla
  • 2 stroužky česneku
  • 400 g špenátu nebo kadeřávku
  • sůl
  • čerstvě mletý pepř
  • vrchovatá lžíce piniových semínek
  • vrchovatá lžíce nadrobeného sýru feta

 

Postup:

  1. Dýni nakrájejte na větší kostky, promíchejte s trochou oleje a soli. Rozložte na plech vyložený pečicím papírem a vložte do trouby předehřáté na 170 °C. Pečte doměkka.
  2. Upečenou dýni nechte zchladnout. Pak jí rozmixujte na pyré. Přimíchejte vejce, muškátový oříšek, špetku soli. Začněte postupně zapracovávat mouku. Já jsem postupně přimíchávala z odváženého množství asi 180 g a to jsem zapracovala vidličkou. Pak jsem pomoučila vál a zbytek mouky do těsta zapracovávala na vále podle toho, jak bylo těsto tuhé. Je možné, že uvedené množství ani nebudete potřebovat. Těsto by mělo být tuhé, ale ne tolik, aby neztratilo pružnost.
  3. Dejte vařit vodu na noky.
  4. Z těsta vyválejte hada silného si 2,5 cm. Z něj ukrajujte kousky asi 1,5 cm dlouhé. Z každého kousku vyválejte kuličku. Kulička by měla být velká asi jako pětikoruna. Větší ne. Na vroubkování jsem použila vidličku s dlouhými zuby. Kuličky těsta prostě poválejte tam a sem, aby na nich vznikly vroubky a stal se s nich oválný noček. Podle potřeby podsypávejte pracovní plochu.
  5. Noky vložte do vroucí osolené vody. Vařte 3 minuty, poté vyndejte děrovanou naběračkou a nechte okapat.
  6. V pánvi rozehřejte oříšek másla. Česnek nakrájejte na jemné plátky a nechte rozvonět na másle.
  7. Opraný a okapaný špenát natrhejte nebo překrájejte na menší kusy. Přidejte do pánve, osolte a opepřete. Promíchávejte, dokud špenát neovadne. Přidejte noky a chvíli promíchávejte, aby se prohřály.
  8. Piniová semínka nasekejte najemno. Sýr rozdrobte anebo nastrouhejte a promíchejte s piniovými semínky. Posypejte dýňové noky a servírujte.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *