5. ročník Foodparade – jak jinak, než báječný!
V zahradách Trójského zámku se dnes uzavírají brány pátého ročníku úžasného festivalu jídla Foodparade. Už když jsem mířila do Prahy, snažila jsem se sílou vůle rozehnat mraky, které hrozily, že tento den pokazí. Po vstupu do areálu zámku mě vítají jako vždy milé tváře ze Zomata a pak už se vydávám vstříc kulinářskému dobrodružství. 
Scházím schody do zahrady, která je posetá mnoha bílými stany. Již na začátku je třeba povzbudit chuťové pohárky, a tak je křísím sklenkou lahodného italského vína. Procházím mezi stany a očima brouzdám po menu, jimiž se zde restaurace prezentují. Nabídka je velice pestrá a restaurace, které se zde objevují slibují opravdový zážitek. Mezi množstvím lidí spatřuji známou tvář – Kate – blogerku Kate’s cuisine, se kterou jsme se pravděpodobně blíže ještě nesetkaly, nicméně povědomí o sobě máme, a tak se dáváme do řeči. A netrvá to dlouho a již přijímám srdečné pozdravení od Míšy ze Zomata. Tak ráda zde potkávám známé tváře, o to více, když jsou to tváře milé a s radostí spatřené.
Svou gastronomickou pouť začínám pár kousky sushi od Sushitime. K vínku se skvěle hodí a mé chuťové pohárky se třesou na další lahůdku. Kolem mě krouží lidé s pěknými burgery, které vypadají velice lákavě a tak se rozhodnu také nějaký vyzkoušet. Jelikož se ale nehodlám nacpat vydatnými bulkami, volím lehčí variantu od Le Burger. Šťavnaté maso je uzavřené do plátků opečených batátů a já se nemůžu dočkat, až ho ochutnám. Bohužel ihned po prvním soustu, resp. zakrojení, jsem zklamaná. Batáty jsou tvrdé, maso nedochucené. Tak tohle není gastronomický zážitek, pro který bych si sem šla.
Chuť mi spraví Pomalu tažená hovězí žebra v demi glace s česnekem, bylinkami a šalotkou, pyré ze zauzených pečených brambor a zeleninovou slámou od Be…by Sodexo.
Pomalu se blíží třináctá hodina – hodina, kdy mi bude náležet foodblogerský stan Chefparade a kde budu mít prostor pro svou přednášku o zdravém vaření. Zima mi pomalu zalézá pod svetr a tak si ještě běžím pro kafíčko na zahřátí. Ve stánku Dos Mundos poprosím o jedno kafíčko, které je jedním z těch nejlepších, které jsem za poslední dobu ochutnala. Díky tomuto teplému balzámu pro tělo dostávám více energie a pouštím se do přednášky. Počasí je tak škaredé, že jsem opravdu moc potěšená lidmi, kteří se alespoň na chvíli zastavily u stanu a poslechly si něco málo z mé přednášky. Já osobně bych si raději místo toho mazala pro deštník, který zde organizátoři půjčují spolu s dekami, do nichž se zmrzlí milovníci jídla choulí.
“ Když jsem připravovala svou prezentaci, zahrnula jsem do ní i slaid, v němž řeším pozitiva a negativa konzumace masa a vegetariánství. Ačkoli nejím maso nějak příliš, uvědomila jsem si, že v období, kdy ho jím ještě méně, než obvykle, se cítím lépe. Také jsem si uvědomila, co se děje se semínkem obilniny, nebo s luštěninami, když je položíme na mokrý ubrousek a vložíme do tepla a co se děje s masem, když s ním uděláme stejný proces. Ano, oboje se zazelená – ale budeme jíst to maso, nebo naklíčenou obilku, která se díky štěpení aminokyselin probudila k životu? Maso ve střevech hnije kvůli dlouhému procesu, který jej dělí od vyloučení z těla. Právě to zapříčiňuje nevolnosti, potíže s trávením a v extrémních případech rakovinu… zkrátka se asi stanu vegetariánem.“
Po přednášce mířím do konírny, do Smileboxu. Setkávám se opět se „Zomaťáky“, s nimž cvakneme pár fotek. Pěkně rozehřátá se vrhám opět do víru dění na zahradě. Konečně ochutnávám znamenitý burčák, který jsem si musela před přednáškou raději odepřít. Teď na něj přišla ta správná chvíle a Víno Hruška opět mě nezklamalo – stejně tak, jako minulý rok. A co k tomu? Ke zdravému burčáku – zdravé jídlo. Ochutnávám MyRaw Café – zeleninovou kapsu s bylinkovou omáčkou. Mňam! Přesně to mi káplo do noty.
Prudký vítr je nepříjemný. Komu však pravděpodobně ještě více ubírá na radosti, jsou finalisti soutěže I Love Food, kteří se na pódiu utkávájí v posledním souboji. Zima ze mě začala ubírat čím dál více energie a tak jsem se vydala ochutnat poslední sousto tohoto festivalu. Na doporučení Míšy jsem se vydala do Etnosvět, a dobře jsem udělala. Falafelový wrap byl dobrou tečkou odpoledne plného ochutnávání rozličných chutí a tak se můžu pomalu vydat domů.
I přesto, že se počasí nevyvedlo podle představ, neubíralo to na mém skvělém dojmu z dalšího ročníku Foodparade, který opět nepostrádal svou výjimečnou atmosféru. Holky z Chefparade mi opět věnovaly spoustu pozornosti, ačkoli samy musely bojovat s těžkým údělem přírody. Organizátorům se povedlo připravit fantastický zážitek pro všechny milovníky jídla, na který se budu těšit i další rok.
