2. narozeniny Vařeniště

Právě dnes je to druhý rok od spuštění Vařeniště a uveřejnění prvních receptů. Je to jako včera, kdy jsem trávila celé dny v kuchyni a pod rukama jsem tvořila první příspěvky. Hořela jsem nadšením ze svého blogu, kam jsem si ukládala recepty a fotky dortů. Nicméně jsem neměla žádný ostrý výhled do dalších několika měsíců, neplánovala jsem, co se s blogem bude dít. Vznikl jako moje vlastní webová kuchařka, kterou jsem sdílela s pár přáteli. Později se ukázalo, že se jejich řady rozšiřují a koncem prvního roku od vzniku jsem byla plná zážitků, které mi Vařeniště přineslo. Ostatně to si můžete přečíst v článku 1. narozeniny Vařeniště.

Co přinesl druhý rok?

Druhý rok přinesl především spoustu další motivace. Řady followerů se rozšiřovaly ze stovek na tisíc, a proto bylo třeba zapracovat na novém vzhledu fotek i blogu obecně. Přišly také nové nabídky ke spolupráci a to mě popohánělo ke stálému vylepšování. Ale jedno po druhém.

Jarní rozkoukávání

V březnu, ještě předtím než proběhla 1. Foodies konference FOOD BLOK, jsem už měla podanou přihlášku na Apetit Piknik s návrhem na sortiment, který bych prodávala. Na konferenci jsem se zúčastnila zajímavých přednášek a workshopů a díky setkání s Terkou ze Sugartown jsem zjistila, že jsem vlastně dost out, když nevedu Instagram. Hned ten den jsem si s její pomoci založila svůj Instagramový účet a podlehla jeho kouzlu. Na Food Bloku jsem si vyslechla přednášku redaktorky Apetitu Dariny, která hovořila o tom, jak zaujmout svou přihláškou na Apetit Piknik. Jenže jsem vlastně nepřišla na to, jakým způsobem bych ještě více dokázala zaujmout svou kůží na trhu. Nezbývalo mi než čekat na ortel.

V březnu také došlo k velice milému setkání. Na setkání organizace Vím, co jím a piju, jsem se seznámila s pár blogery, mezi nimiž byla Míša Šůša. Vařily jsme spolu u jednoho sporáku, ale já jsem absolutně nevěděla, že je to právě takhle Míša. Každopádně mi to cvaklo velice brzy po skončení a jsem ráda, že jsme měly možnost sejít se později při další příležitosti.

Od Chefaparade jsem dostala na jaře milý dáreček! Díky těm skvělým lidem v Chefparade jsem si mohla vychutnat kurz pralinek, který mě fakt dostal. Holky mi to pěkně vybraly.

V květnu jste si mohli všimnout na Vařeništi spousty sladkých receptů a tipů na pečení. Spolupráci s Dr. Oetkerem jsme později opakovali a tak vznikly tyto dva články plné sladkých receptů: Pečení s Dr. Oetkerem 1 a Pečení s Dr. Oetkerem 2.

Velký jarní rozpuk!

Velice klíčovým dnem pro mě byl 8. duben. V tento den se konalo v Chefparade Networkingové ochutnávání projektů, kde jsme si mohli popovídat s dalšími foodies a ochutnat něco z jejich tvorby. Můj účel návštěvy byl jasný – poznat další lidi, popovídat si, zavítat do společnosti a užít si bezva den a pozdravit se se známými, například s Bárou – Sweet World by Barush, s níž jsem se setkala na Food Bloku. I ona měla podanou přihlášku na Apetit Piknik a tak netrpělivě vyčkávala stejně tak, jako já. A jelikož vstupenkou na akci bylo něco dobrého na zub, připravovala jsem v kuchyni nějaký finger food a netrpělivě ustavičně kontrolovala email. Pořád žádná zpráva z Apetitu. Cestou na akci jsem ještě naposledy během postávání na zastávce otevřela email a šokem jsem málem vyhodila slané bohánky do vzduchu. Klepající se vzrušením jsem hned skvělou zprávu z Apetitu oznámila svým nejbližším. Na akci jsem se dověděla, že Bára je na Apetit vybraná taky, mohly jsme tedy radost sdílet spolu.

Na akci jsem se seznámila s pár dalšími lidmi, kteří budovali různé projekty ve světě gastronomie. Nebýt Jany – Popečeníčko, která měla organizci akce na starost a účastníky dobře znala, neseznámila bych se s nejklíčovější osobou. Eva z Restu právě hledala někoho, kdo by na blog Restu přispěl nějakým článkem. Velice mě potěšilo, že můžu přispět svou tvorbou. Ale rozhodně jsem nečekala, že se z jednoho článku vyvine má nová práce při škole a budu moct opustit práci, která mi za 7 let více vzala než dala. A najednou jsem se stala redaktorkou blogu Restu a jsem strašně moc šťastná.

I když Eva opustila pozici mé šéfky a na její místo nastoupila další šéfredaktorka, zůstaly jsme spolu v kontaktu a díky Evě jsem se například podívala do moštárny F.H. Prager, kde se podle mě vyrábějí nejlepší české cidery a jablečné limonády. Eva mi však přinesla i další potěšení do života blogování. Ale to až později.

Teď je na řadě ta velká akce – Apetit Piknik. S přípravami jsem strávila hodiny, dny a snad dokonce i týdny. Ačkoli můj sortiment obsahoval jen 5 položek, neznamenalo to „jen“ navařit, napakovat a prodat. Nejdříve jsem si musela spočítat, kolik čeho vyrobím. Optimální množství bylo doporučeno 300 porcí. A tak jsem raději naplánovala 350 porcí svých produktů a nakonec jich bylo o něco málo víc. A jak tedy moje přípravy probíhaly v kostce? Sbíraní mnoha stovek květů pampelišek a jejich dvoudenního zpracování na sirupy – kam ale ty sirupy nalít? Vybírání skleniček a pytlíčků na sušenky, vymýšlení etiket na všechny výrobky – výroba desítek etiket a visaček na skleničky a sáčky, výroba papírových kornoutů na chiakrekry. Bylo potřeba správně vykalkulovat množství surovin, které je třeba nakoupit a také v jaké ceně budu jednotlivá balení prodávat. A pak samotná výroba produktů. Dále to popisovat nebudu, ale kdybyste si chtěli můj velký den na Apetit Pikniku zrekapitulovat, dočtete se více v článku z června. Ale abych dokončila myšlenku – díky svému skvělému dream teamu se mi podařilo vyprodat vše a užít si pár hodin slávy, na které nikdy nezapomenu – pár hodin, které vykompenzovaly dny dřiny.

Šťavnaté léto

Léto přineslo další zkušenost s nátáčením tříhodinové živé natáčení v Mňam TV se mi opravdu moc líbilo. Skvělí lidé mi byli velice nápomocní v přípravě inventáře a dalších věcí. Pár živých vstupů jsem prezentovala své recepty a své názory na zdravou životosprávu. Mé výtvory sklidily pochvalu od známé české celebrity i od toho skvělého štábu, který mi tento zážitek vykouzlil. A velké díky také patří Janě – Popečeníčko, která dala prodkci tip právě na mě.

Během léta přišla další senzační zpráva. Opět jsem postoupila do semifinálového „boje“ o nejlepší parmezánový recept v soutěži I LOVE FOOD, jejíž vyvrcholením byl souboj posledních dvou finalistů na festivalu Foodparade. Už samotný postup pro mě byl velkým úspěchem a nevadilo mi, že jsem se nedobojovala do konce, protože konkurence byla vysoká a na festivalu jsem nakonec dostala prostor pro přednášku o zdravém vaření.

Léto uteklo jako voda a my si mohli užít spoustu skvělých food festivalů. Koncem léta přišel další ročník LotusGrill Pikniku, kde se sešli další foodies okolo LotusGrillů a sdíleli své zájmy a zážitky. Krásný den pro mě vyvrcholil velice příjemně a tedy výhrou tohoto skvělého grilu za svůj grilovaný camembert s levandulovým medem a švestkami. Na pikniku jsem se seznámila s Luckou, která pracuje v oblasti PR a spolupracuje se skvělými značkami. Díky ní jsem kromě jiného objevila dokonalé nové mouky od Babiččiny volby a více se přiblížila super sortimentu v Icelandu.

Během léta se naskytla další spolupráce, která se mi zdála naprosto skvělá. Skvělá byla především proto, že jsem měla možnost vyzkoušet si první natáčení videoreceptu a navíc pro Milku. Milka pořádala festival Jakože cože?!, který měl přinést zajímavé chutě a skvělý zážitek. Videorecept se povedlo vyrobit díky klukům kameramanům opravdu skvělý, ale organizace akce byla velkým zklamáním a nebýt této památky, kde griluju svůj vítězný recept na LotusGrillu, bych si neodnášela příjemné vzpomínky.

Jednou z dalších spoluprací je tvorba receptů pro Rohlík.cz, který jsem si pro jeho skvělé služby moc oblíbila. Těžko bych tak těžké tašky s nákupem tahala vlakem. Takhle si je odnesu od vrátek a mám dost síly na vaření.

Nový vzhled

Pak také následovala snaha o nový vzhled webu. Nejsem grafik a jsem technický antitalent. Přepracovat vzhled blogu pro mě znamenalo dloooouhé sezení u kompjůtru. Hledala jsem vhodnou šablonu a tvořila jsem logo. Když jsem v druhé polovině roku pustila nový vzhled do světa i s mým amatérským logem, nebyla jsem stejně tak docela spokojená. Prostě to nebylo podle mého gusta, i když se to někomu mohlo zamlouvat. Hledala jsem tedy dál a během pátrání jsem vytvořila takové drobné piktogramy, kterých jste si u některých receptů mohli všimnout. Označují bezlepkové, vegetariánské či veganské jídlo. Nyní jsem přispěla nejen zbrusu novým, jednoduchým a pro mě vyhovujícím vzhledem, ale ještě malými drobnůstkami. Navíc jsem obohatila Vařeniště o novou stránku s kuriozitami a gastronovinami.

Podzimní sklizeň

Konec října přinesl další pecku – focení receptů pro nejčtenější on-line lifestylový magazín Proženy.cz. Skvělá spolupráce pod vedením redaktorky Katky Bičíkové dopadla na jedničku! Díky Žanetce Gi jsem na fotkách vypadala k světu a nejraději bych se k ní každé ráno teleportovala, aby mě udělala tak hezkou, jako před focením. A nebýt Evy Malúš, tak nevzniknout tak perfektní fotky, které bych takhle nikdy nezvládla. Po příjemně stráveném dni v redakci mohl v listopadu ostartovat měsíc s foodblogerkou Vařeniště, který byl doprovázen čtyřmi recepty.

Ve druhé polovině roku jsem měla celkem zápřah, ale spolupráci s Králem sýrů, kterou mi opět přihrála Eva, jsem odmítnout nemohla. Tento projekt pro podporu tak skvělé potraviny, na kterou lze vymýšlet nespočet témat, jsem odmítnout nemohla a s chutí jsem se pustila do tvorby vlastního Sýrového seriálu, do kterého mi Eva přispěla skvělou nabídkou – natáčení videí. A tak jsme se pustili do dvou dílů ze seriálu o sýrech, kde jsem připravila doplňky k sýrům a v dalším jsem sýry párovala s víny. A ještě jsem se navíc mohla zúčastnit skvělého workshopu párování sýrů s víny pod vedením sympatického a šikovného sommeliera.

Jak víte, Restu je pro mě skvělou etapou mého tvůrčího života. Nejen, že dělám to, co mě opravdu baví, ale máme skvělou šéfku, která se stará o to, abych si odnášela z práce skvělé zážitky. Když mi nabídla možnost natáčet reportáže ze skvělých akcí, tak jsem byla štěstím bez sebe. Nejen, že se mi tak dostalo nových zkušeností, ale navštívila jsem bezva akce, jako je Ochutnej Vietnam, Prague Cake Festival, Den Sektu, Blogerka roku! Byla jsem také svědkem vyhlášení Mattoni Restaurace Roku, kde jsem se po 6 ti letech od natáčení Na Nože opět face to face setkala se Zdeňekm Pohlreichem, který během večera opět sršel vtipem.

A ke konci roku přišla ještě jedna velice příjemná spolupráce. Florentýna, kterou znáte jako autorku několika knih a autorku blogu Kuchařka pro dceru mě přizvala k tvorbě článku o silvestrovském pohoštění. Florentýna je nejen šikovná profi-blogerka, která dává inspiraci opravdové spoustě lidí, ale je velice milá a přívětivá a díky ní si odnáším nejen cenné informace, ale i příjemný zážitek.

Do Nového roku s videorecepty…a co dál?

Po Novém roce přišlo natáčení videoreceptů s Restu. Mohli jste si všimnout, že se v jednom z vidí objevil recept na sušenky, které jste si u mě kupovali na Apetit pikniku.

Nesmím také zapomenout na velice milé potěšení od Toprecepty.cz – za své recepty jsem si mohla vybrat báječné ceny, a tak si teď doma peču svůj celozrnný chléb.

Protože náhody existují a je třeba chytit příležitost za pačesy, nemohla jsem si nechat ujít jednu skvělou pracovní nabídku. Nechci nic zakřiknout, ale pokud se zadaří, splní se mi sen.

Byl to vydatný rok. Děkuji vám za to, že mi dáváte tyto příležitosti a za to vám můžu poskytovat další inspiraci. Když se ohlédnu rok zpět, uvědomuji si, že u mě nastala velká změna – krok do dospělosti. V minulém roce jsem byla vděčná za zázemí své rodině. I teď bych bez táty stativu neexistovala stejně tak, jako bez maminčiny trpělivosti, když okupuju kuchyň. Ale tento rok, jsem se naučila větší soběstačnosti, kterou mi ale zajistilo mnoho partnerů. Rohlíku velice ráda poskytuji své recepty a obohatím se tak kvalitním sortimentem, bez něhož bych nevařila takové recepty. Restu mi pomohlo odejít po sedmi letech z nenáviděné práce a vydělat si peníze za práci, kterou jsem si oblíbila, Babiččina volba se stala mým sponzorem pečených dobrot a v Icelandu se zásobuji prvotřídními surovinami, které si nemohu dopřát právě čerstvé, přesto to zatím nikdo nepoznal. Spousta lidí mi pomohla postavit se (téměř) na vlastní nohy a já si vážím každé berle a každého dopingu, jak fyzického tak psychického, který mi všichni, včetně mých čtenářů v úspěšném roce podali. DĚKUJI!

RECEPT:

Arašídový dort s banánovým krémem,
slaným karamelem
a čokoládovými profiterolkami

Suroviny: dortová forma ø 24 cm

Korpus: 2x:

• 4 vejce
• 130 g cukru krupice
• 90 g hladké mouky (použijte nejlépe Dortovou Babiččinu volbu)
• 40 g arašídů (vyloupaných ze slupek)

Profiterolky:

• 140 ml vody
• 40 g (50 ml) oleje
• Špetka soli
• 100 g hladké mouky
• 2 vejce

Čokoládová náplň do profiterolek:

• 120 ml smetany 31%
• 100 g tmavé čokolády
• 2 cl bourbonu (příp. rumu)

Krém:

• 180 g hodně zralého banánu
• 500 g mascarpone
• 750 ml smetany 31%
• 4 ztužovače smetany
• Moučkový cukr

Slaný karamel:

• ½ hrnku krupicového cukru
• 2 velké lžíce másla
• 120 ml smetany
• 1 čajová lžička soli

Na dokončení:

• Hrst nasekaných arašídů
• Cukr

Postup:

1. Připravte si první korpus. Arašídy rozmixujte najemno. Vyložte formu pečícím papírem. Troubu předehřejte na 180 ⁰C. Vejce vyšlehejte s cukrem do husté pěny. Do mísy prosejte mouku, přidejte arašídy a zlehka promíchejte, nejlépe silikonovou stěrkou. Těsto nalijte do formy, vložte do trouby. Pečte 25 – 30 minut.
2. Než těsto vychladne a budete moct připravit formu na další pečení, připravte těsto na profiterolky. Do rendlíku nalijte vodu, olej, přidejte špetku soli. Až se začne směs vařit, přisypte mouku, plamen mírně stáhněte a míchejte dřevěnou vařečkou, dokud se těsto nezačne odlepovat od stěn a vařečky a bude „gumové a vláčné“. Bude to trvat 1-2 minuty. Těsto přendejte do mísy, rozprostřete a nechte zchladnout.
3. Než zchladne těsto na profiterolky, připravte do nich náplň. Do kastrůlku nalijte smetanu a bourbon. Přidejte nalámanou čokoládu a za stálého míchání přiveďte k varu. Nechte krátce probublat a odstavte z plotny.
4. Do zchladlého těsta na profiterolky postupně zapracujte obě vejce. Použijte nejlépe hnětací háky. Troubu předehřejte na 220 ⁰C. Vyložte plech pečícím papírem. Do misky nalijte studenou vodu. Pomocí dvou lžiček vykrajuje z těsta kuličky. Vždy si lžičky namočte ve vodě, než se pustíte k vykrajování další. Vložte do trouby. Pečte zprudka 5 minut. Pak snižte teplotu na 180 ⁰C a dopečte dozlatova asi 15 minut.
5. První korpus vyjměte z formy. Jednoduše odřízněte korpus naplacato položeným nožem od formy.
6. Opět si připravte formu k pečení. Znovu připravte korpus s arašídy.
7. Připravte slaný karamel. Na pánev nasypte rovnoměrně cukr, položte na plotnu a nechte rozpustit. S karamelem nemíchejte ale pánví vždy zakružte. Zlatý karamel odstavte asi na minutu. Poté přidejte máslo a smetanu. Přisypte sůl a promíchávejte, dokud se vše nespojí. Pokud se vám bude zdát karamel hodně hustý, přilijte ještě smetanu.
8. Do trezírovacícho sáčku dejte trubičku s dlouhou kulatou úzkou špičkou. Sáček naplňte krémem a naplňte odpalované kuličky náplní. Vložte do lednice.
9. Banán rozmixujte tyčovým mixérem dohladka. Do mísy přidejte půl kila mascarpone, 250 ml smetany a dva ztužovače smetany. Našlehejte. Oslaďte moučkovým cukrem podle chuti.
10. Do studené mísy nalijte 500 ml smetany, přidejte 2 ztužovače smetany a vyšlehejte smetanu. Smetanu po částech lehce vmíchejte k mascarpone směsi.
11. Oba korpusy prokrojte v půli. Na spodní vrstvu natřete krém, přelijte lehce karamelem, přiklopte korpusem a postupujte takto se všemi patry. Pokud vám zbyl banán, můžete jej nakrájet na slabé plátky a proložit jím dort.
12. Dort rovnoměrně pomažte krémem. Na spodní hranu nalepte profiterolky. Slaným karamelem přelijte povrch dortu. Nasekanými buráky posypte dort po obvodu. Ke zdobení vytvořte z cukru a kapky vody karamel, kterým můžete dozdobit profiterolky.