Celozrnné linecké s mákem a povidly
Venku pražilo slunko a z trouby vonělo cukroví. Ne, nezačínám vyprávět pohádku z Kocourkova. Takhle přesně to vypadalo v okamžiku, kdy jsem se letos pustila do pečení prvního cukroví. Léto se pomalu začalo lámat s podzimem a já vyndavala plechy voňavého lineckého a sekala oříšky na košíčky. Vánoce se mi zdály být tak daleko.
A ani jsem se nenadála a jsou skoro tady. Nerada si připouštím, že se dostávám malinko do stresu. Všichni okolo mě nakupují, uklízejí… a nebýt spolupráce s Probio, horko těžko bych teď připravovala vánoční inspiraci pro vás. Tím spíš, když řada z vás už pilně peče a někdo má skoro napečeno. Netuším, jak to děláte, ale jste fakt dobří! Díky včasné přípravě Probio jsem mohla v klidu s čistou hlavou připravit várku zdravého pečení a sypat to sem. Teď už mi zbývá než to celé upéct znovu, abychom měli cukroví nejen v létě, ale i na Vánoce.
Hrozně mě baví sousloví „pravá vánoční pohoda“. Je tak utopické. Používá se často – v reklamách, v časákách,.. a v ironii. Chtěla bych vidět někoho, kdo se před Vánoci dokáže oprosit od starostí a naladit rychle do klidu, aby na Štědrý den doopravdy zažil „pravou vánoční pohodu“. Kdo s čistou hlavou může prohlásit, že má už týden před Vánoci napečeno, nazdobeno, uklizeno, nakoupeno, zabaleno, vysmejčeno, vyžehleno, vytřeno, otřeno, nachystáno, předchystáno a … vyklidněno? Mě se to stalo naposled před deseti lety. Zrovna touhle dobou jsem si odležela první hodiny v nemocnici se zlomenou pánví. Hned před barákem mě tenkrát smetlo auto na přechodu a odstřelilo mě na měsíc do nemocnice. Čirou náhodou jsem tou dobou měla vánoční dárky nakoupené i zabalené. A to ostatní jsem nemusela řešit, protože jsem bydlela s našima. Že bych si vzala ponaučení do dalších let a nakupovala dárečky s měsíčním předstihem, se říct nedá.
Upřímně, já dělám hrozně ráda radost, nejen o Vánocích, jen před Vánocemi mi asi tvrdne mozek, protože vymyslet „čím udělám radost“, je zničeho nic náramě těžké. A jak tak nad tím přemýšlím a do toho se snažím fungovat v práci, zjišťuju, že dny plynou, že trouba pořád čeká na svou sladkou úlohu a barák stále prahne po větším zásahu, po kterém začne vypadat slavnostně. Nestresuje mě myšlenka, že ostatní maj napečeno a uklizeno a JÁ NE. Mrzí mě, že nemám dost času na to, abych si vychutnala všechny ty přípravy a těšila se na den, kdy přijde to nejdůležitější – ne Ježíšek, ale čas, kdy budem moct být v pohodě a v klidu s těmi, které máme rádi a se kterými si třeba tolik toho času nevychutnáme. Ne tolik, kolik bychom chtěli. Protože toho není nikdy dost.
Je mi hrozně moc líto těch, co musí strávit Vánoce v práci. Asi by vyměnili praštený úklid za možnost strávit čas s rodinou. I v bordelu. Času, který můžu věnovat někomu, koho mám ráda, si vážím moc a těším se na to. Jen mě nenechá chladnou představa, že na to nebudu nachystaná. K pohodě potřebuju cítit, že mám v rámci určitého času všechny úkoly pod kontrolou. A to, když jsem se dnes v kuchyni porozhlédla kolem sebe, nemám. Dokonce jsem musela opustit psaní tohoto článku, abych mohla jít uhasit pár urgencí a v klidu připravit tento recept. Vedle mě leží papír s úkoly, venku svítí sluníčko, jako tenkrát, kdy jsem začátkem září vyndavala cukroví z trouby a říkala si, že Vánoce jsou v nedohlednu. Teď už tak vysmátá nejsem, ale rozhodla jsem se a slibuju si, že se z toho nezblázním a že si hodlám přípravy užít. V neděli se snad konečně pustím do pečení cukroví. A tenhle recept nebude letos rozhodně chybět. Bez lineckých by to nebyly Vánoce!
Množství: 1 plech
Suroviny:
- 200 g hladké špaldové celozrnné mouky
- 20 g máku
- 15 g moučkového cukru
- 1 žloutek
- 120 g másla
Postup:
- Suroviny na těsto zpracujte dohromady. Těsto zabalte do fólie a nechte přes noc odpočívat.
- Těsto nechte trochu povolit a poté na pomoučené ploše vyválejte na plát silný asi 2 mm. Vykrajujte tvary pečiva, z nichž polovina bude mít uprostřed vykrojený menší otvor.
- Pečivo položte na plech vyložený pečicím papírem. Vložte do trouby vyhřáté na 180 °C a pečte asi 8 minut dozlatova. Nechte vychladnout.
- Slepujte povidly.
