Sendviče pro masožrouty i vegany, zn.: „do práce ideál“

Myslím a vím, že když se kolem sebe rozhlédnu kdekoliv v restauraci během oběda ve všední den, jsou na tom Češi s dodržováním oběda ještě celkem dobře. Posadí se k dobrému jídlu se svými kolegy a užívají si tu radost, které zkrátka jídlo dokáže přinést.

Tedy…pokud zrovna nevyberete fujtajbl restauraci, kterých není po Praze málo. Ale hlavně, že mají v nabídce jídel takové vzletné názvy. Nikdy nezapomenu na lososa na špenátovém lůžku, který má kolegyně trefně nazvala hrobečkem. Vsadím se, že to není zdaleka problém jen v Praze – velké očekávání a ještě větší překpavení. Diskuzi o úrovni restaurací se ale raději spouštět nebudu a jen si budu naivně myslet, že lidé za své utracené peníze hledají a vyžadují rovnovážnou protihodnotu a díky nim ty horší podniky mizí.

Zpět k obědům. Chtěla jsem naznačit, že u nás se stále drží tradice teplého oběda. Například v Anglii se setkáte velice často se studeným obědem – zpravidla ve formě sendviče. Naopak večeře je bývá teplá, trochu větší, než jsem zvyklá já a pravděpodobně i řada z vás. Já jsem zastánce toho našeho modelu. I když co je na to dát si jednou za čas dobrý sendvič? Když ho dobře poskládáte, vznikne vám plnohodnotné jídlo, za které by se nemuseli stydět v jakékoliv z těch restaurací, kde by místo náhražek používali hlavu.

Jak by tedy měl vypadat „obědový“ sendvič? Tak, jako každý vyvážený oběd – složený ze sacharidů, bílkovin a kvalitních tuků, doplněný zeleninou. Poměr těchto makroživin už se řídí podle vašich stravovacích zvyklostí nebo plánů. Dá se s tím dobře hýbat – kdo chce redukovat, neukrojí si brzdu chleba, ale mezi dva tenčí plátky kvalitního pečiva vloží pěknou dávku bílkovin – libovějšího masa nebo méně tučného sýra, tofu, luštěninovou pomazánku (ale tam bacha na sacharidy). Kdo si chce dopřát, nebude se bát naložit si avokádo nebo bazalkové pesto. Se sendvičem si prostě můžete vyhrát.

Pro Sklizeno jsem připravila tyto tři varianty – masová, vegan a se sýrem.

Masovou variantu jsem připravila s pečeným kuřecím masem – ideální možnost, jak zužitkovat nedělní pečeni. Maso jen natrháte vidličkou, trochu promícháte s tou šťávičkou a půl práce je hotovo. Ve Sklizenu jsem narazila na moc dobré Světničkové kuře z českého chovu. Kuře jsem zvolila z toho důvodu, že je lehčeji stravitelné. Kdo by neznal ty poobědové stavy, že? ?  a čím méně zatížíte své tělo, tím lépe budete odpoledne fungovat.

Nízké procento živočišného tuku můžete naopak trochu vyvážit rostlinným diamantem – avokádem. Pokud ho máte rádi a hodláte si ho dopřát, uberte naopak na vrstvě máslíčka, které jsem v tomto  receptu promíchala se sušenými rajčaty (těmi bez oleje). Rajčata skvěle chutnají s bazalkou, proto jsem se nebála použít bazalkové pesto, které můžete nahradit bazalkou samotnou. Ta mi ladí navíc k cuketě, která je tou pomyslnou třešinkou na dortu.

Další varianta je založená především na mé oblíbené pomazánce – řepové pomazánce s ořechy a česnekem. Důležité v tomto receptu je sehnat dobrou červenou řepu. Už se mi párkrát stalo, že chuť řepy byla „nijaká“. I nijaká chuť může působit dost nechutně. Obzvlášť, když se těšíte na její neotřelou plnou chuť a pak vám na jazyku zůstane jen červená barva a pachuť po sklepě, kde řepa asi dlouho ležela v nedobrých podmínkách. Ve Sklizenu jsem našla řepu a další skvělou zeleninu od dodavatele MÍČA – BAGOŇOVÁ. Řepu peču vcelku – neoloupanou. Můžete ji také uvařit, ale po své zkušenosti s napáleným hrncem už ji jen peču. Její chuť navíc lépe vynikne právě v troubě. Jak se mi to mimochodem mohlo stát? Řepa se vaří dlouho, za tu dobu se voda snadno vyvaří, mezitím se zaberete do jiné činnosti a smrad po celém baráku je v tu ránu na světě.

Proč do pomazánky přidávám vlašské ořechy? Zkuste to s jinými a uvidíte. Jejich chuť je prostě specifická a nenašla jsem lepší kombinaci, než je právě s vlašskými ořechy. Ještě ujdou kešu, ale řekněme si to na rovinu – nejsou vlašské ořechy přece jen dostupnější? A teď je navíc období, kdy nad našimi hlavami v korunách vzrostlých ořešáků tyhle poklady dozrávají a chvíli co chvíli přijde jejich doba a my si budeme zase mazat ruce od skořápek, jen abychom vyhrábli tu sladkou dobrotu – ty čerstvé ořechy, ze kterých titěrnou prací sloupnete tenkou žlutou slupičku a zůstane vám jen bílý ořech. To je práce jen pro ty trpělivější. Ty ostatní si vychutnají plnou chuť s lehkou nahořklostí, která dělá z vlašského ořechu opravdovou delikatesu.

S česnekem šetřit nemusíte. Jeden pěkně řízný stroužek na jednu velkou nebo dvě menší bulvy bude tak akorát ? Že z vás bude cítit? Nebojte nic, ta pomazánka zachutná každému, takže si to vzájemně odpustíte a sami v tom nezůstanete.

Zakysaná smetana ze Sklizena, kterou vyrábí Zemědělské družstvo Senice na Hané mě fakt překvapila svou „poctivostí“ – 33% tuku. To je prostě hustý. Příště bych jí využila na přípravu jiné delikatesy, protože tady se malinko prala šťáva z řepy s tučnou smetanou, která je ale chuťově fakt skvělá. Takže klidně použijte nějaký hustější jogurt, případně buďte se zakyskou opatrní.

Jelikož jsem sendvič ladila do podzimu, sáhla jsem i po hruškách, což mi nedalo jinou možnost, než to celé vyparádit skvělým sýrem Brie, jehož dodavatelem pro Sklizeno je italská firma zaměřující se právě na výrobu sýrů.

Veganský sendvič je připraven z  chleba, které ve Sklizenu najdete pod názvem „žitné zrno“ – vláčný a chutný chleba, který se může stát součástí zdravého jídelníčku – doporučuji ? U těch předchozích sendvičů bych se s doporučením pečiva upřímně raději držela zpět a nechám uvážení na vás, jestli zvolit „klasickou“ nebo zdravější verzi. A nebudu Vám lhát, že jsem ochutnala i lepší chléb. Nicméně, každý má jiné chutě a co může chutnat vám, nemsí chutnat mě a naopak ?

Tento chlebík je právě super díky vláčnosti, kterou vyvažuje luštěninovou pomazánku. Tu si můžete sice zjemnit a zvláčnit přidáním více oleje – olivový, dýňový, lněný, kokosový, avokádový,… ale já v tomto případě zvolila takový průměr, kdy je obsah tuku zastoupen především kokosovým mlékem – dobrým hustým mlékem, ne tou vodou, nad kterou po otevření některých plechovek zapláčete. Jaké tedy vybrat? Radím googlit recenze různých produktů, protože existují cenové rozdíly, a proto to nechám na vás.

Proč zrovna čočková pomazánka s dýní? Čočková pomazánka je rychlá – což byl účel. A taky nenadýmá – je loupaná. A dýně? Miluji pečenou hokkaido, která navíc dala pomazánce dobrou konzistenci.

Sendvič s pečeným kuřetem, rajčatovým máslem a cuketou

• Tmavý chléb
• Cuketa
• Olivový olej
• Sůl
• Pepř
• 1 pečené kuřecí stehno (menší)
• Máslo
• Sušená rajčata (nenaložená)
• Česnek
• Avokádo
• Bazalkové pesto nebo čerstvá bazalka

Postup:

1. Cuketu nakrájejte na slabé plátky – silné asi 2 mm. Z obou stran lehce potřete olejem a rozložte na plech vyložený pečicím papírem. Osolte, opepřete a vložte do trouby předehřáté na 200 °C.  Pečte do změknutí.
2. Pečené kuřecí stehno natrhejte pomocí vidliček na menší kousky a promíchejte s troškou výpeku.
3. Máslo (cca 75 g – vyjde tak na 3 – 4 porce) nechte změknout. Sušená rajčata (na 75 g použijte asi 15 g) nakrájejte najemno a přidejte k máslu. Česnek prolisujte (1 stroužek) a přimíchejte k máslu.
4. Máslo natřete na dva slabší plátky chleba. Na jeden chléb položte plátky avokáda, vrstvu natrhaného masa, upečenou cuketou. Přelijte lehce bazalkovým pestem anebo použijte lístky čerstvé bazalky. Přiklopte druhým namazaným chlebem.

Sendvič s řepovou pomazánkou, brie a hruškou

• Ořechový chléb
• Upečená červená řepa (asi 300 g)
• zakysaná smetana (asi 70 g)
• 1 – 2 stroužky česneku
• 15 – 20 g vlašských ořechů
• Sůl
• Čerstvě mletý pepř
• Hruška
• Brie

Postup:

Oloupenou červenou řepu nastrouhejte najemno a vymačkejte z ní šťávu. Řepu vložte do mísy, přidejte najemno pokrájené ořechy, prolisovaný nebo najemno nastrouhaný česnek (na to používám minimini struhadýlko), sůl a čerstvě mletý pepř. Ačkoli nerada příliš solím, tentokrát je trochu soli prostě potřeba. Důkladně pomazánku promíchejte.

Na dva plátky chleba rozetřete pěknou vrstvu pomazánky. Na jeden z chlebů položte pár slabých plátků hrušky, pár plátků sýra Brie a přiklopte druhým namazaným plátkem chleba.

Veganský  sendvič s čočkovo-dýňovou pomazánkou, lilkem a pečenou paprikou

• Žitný zrníčkový chléb
• 120 g hokkaido
• Olej
• Červená paprika
• Lilek
• Sůl
• Sušený česnek
• Šalotka
• ½ lžičky římského kmínu
• 70 g červené čočky
• ½ lžičky kurkumy
• 50 ml kokosového mléka
• Asi 200 ml vody
• Rukola

Postup:

1. Dýni nakrájejte na menší kostky. V misce lehce zakápněte olejem, posolte a opepřete čerstvě mletým pepřem. Promíchejte a rozložte na plech vyložený pečicím papírem. Vložte do trouby předehřáté na 200 °C a pečte doměkka. Dýni rozmačkejte vidličkou.
2. Na lžíci oleje pozvolna restujte dozlatova najemno pokrájenou šalotku. Římský kmín roztlučte v hmoždíři a přidejte k cibuli. Stále opékejte na mírném plamenu. Po minutě přidejte červenou čočku, kurkumu, sůl a promíchejte. Zalijte asi 1 dl vody a pomalu duste. Přilijte kokosové mléko a stále za občasného míchání vařte, dokud čočka nezměkne. Vždy trochu podlijte vodou. Výsledek by měla být kaše – ne řídká, ne betonová. Čočku přidejte k dýni. Podle potřeby dosolte nebo zjemněte olejem, jak jsem psala výše.
3. Lilek nakrájejte na plátky silné asi 1 cm. Posolte z obou stran a nechte vybrečet. Bude to trvat asi 20 minut. Pak osušte plátky z obou stran papírovou utěrkou, rozložte na plech vyložený pečicím papírem, posypte zlehka sušeným česnekem, pokapejte olejem a vložte do trouby předehřáté na 200 °C. Pečte dozlatova.
4. Do trouby přidejte i papriku vcelku. Během pečení ji obracejte a kontrolujte, kdy se na ní udělají veliké puchýře. Až se tak stane, vyndejte papriku a ihned ji zabalte do igelitového sáčku. Tam se zapaří a pak ji budete moct snáze oloupat.
5. Na chléb natřete pomazánku. Obložte plátky lilku, proužky pečené – oloupané papriky, rukolou a přiklopte plátkem chleba.

Děkuji