Největší foodblogerská akce v Česku proběhla a já měla tu neopakovatelnou možnost se konference milovníků jídla zúčastnit. Bylo to báječné, bylo to poučné, bylo to úžasné, bylo to…hned vám to budu vyprávět.
Food blok konaný v sobotu 21. března se blížil a já každým uplynulým dnem, který mě od soboty dělil, byla více a více nedočkavá. Těšila jsem se na to, že uslyším zajímavé přednášky, naučím se něco na workshopech, potkám známé tváře, seznámím se s někým novým, navážu nové kontakty, objevím něco nového. Zkrátka plno očekávání a ještě mnoho minut do začátku zahájení konference.
A konečně nadešel ten den a já se vydala vstříc novým zážitkům do Chefparade v Holešovicích. Již při vstupu do areálu Pražské tržnice, kde se nachází jedno ze studií Chefparade, jsem narazila na známou tvář a další ještě přibývali při vstupu do studia. Přivítala jsem se s pořadatelkou Janou Florentýnou Zatloukalovou, která byla jako vždy usměvavá. Studio se začínalo plnit a jen stěží se mi podařilo najít Janu Chotovou, druhou tvář, která za Food Blokem stojí, abychom se alespoň v rychlosti pozdravily. S nově příchozími účastníky jsem poznávala další povědomé tváře, ale i mnoho těch, které jsem doposud nepoznala. A přesto nás jedno spojovalo – vášeň pro jídlo.
Potěšilo mě, že jsem se opět po delší době setkala s Terkou, spoluautorkou blogu Sugartown, která se pro tento den stala příjemnou společností. Také zde nechyběla Káťa – Smoothcooking, s níž jsme se minulý týden setkaly na meetingu Vím, co jím. Opět jí zářil úsměv na rtech, jinou jí snad ani neznám ? S radostí jsem opět prohodila pár slov s Míšou, která zde spolu s dalšími milými kolegy zastupovala Zomato a spolu jsme měli tu čest na mém 1. Setkání foodies. A byli zde další tváře známé i neznámé, s nimiž jsem se ráda potkala a s nimiž jsme se odebrali k poslechu prezentací a tvoření workshopech.
Přednášky pro mě byly zajímavé všechny. Nejvíce však ta, díky níž mi svitla alespoň malá naděje na vydání vlastní kuchařky. Je to můj sen, je však těžké najít skulinku na českém trhu a protlačit tam nějakou novinku. Jako akreditovaná foodblogerka jsem měla možnost bližšího setkání s Adélou Hálkovou, zástupkyní Smart Press vydavatelství.
Další zajímavou přednáškou byla ta, při níž Darina Křivánková hovořila o báječném a odvážném projektu „Bytová restaurace“. Její koncept tkví v tom, poznávat nové lidi, jež pozve na večeři. Během jednoho večera se při několika-chodové večeři setkají různí lidé a tak obohacuje zážitek z jídla o zážitek poznání někdy i naprosto odlišných povah.
Přednáška o úspěšných účtech na Instagramu mě inspirovala k tomu, abych Vařeništi založila vlastní účet. Tudíž od soboty mě nadete i na Instagramu. Díky malému soukromému školení od Terky jsem se začala v aplikaci docela rychle orientovat a těším se na své nové followery.
Z workshopů jsem si do svého programu zařadila „Sedm chutí koření“ a zdobení cupcakes s Hanou Rawlings. První workshop začínal otázkou, při níž kuchař (zástupce značky Kotányi) držel pikslu s barevným pepřem: „Kolik druhů koření bylo třeba pro tuto směs?“ Vyvedl nás z omylu, že jde pouze o jeden druh pepře, který je jen jinak zralý. Růžový pepř není ten samý pepř, jako další kuličky barvy černé, zelené a bílé. Další zajímavou věcí je, že bílý pepř je ten zralý a zelený a černý jsou oba sklizeny nezralé. Rozdíl mezi černým a zeleným pepřem je ten, že želené kuličky pouze uschly a černý pepř jsou také zelené kuličky pepře, které však prošly fermentací. Dále jsme mohli poznat rozdíl v bylinkách sušených vzduchem a mrazem. Bylinky sušené mrazem mají krásně zelenkavou barvu a nesrovnatelně více voní. Na worshopu Hany Rawlings jsem se naučila, jak potáhnout cupcake fondánem a další vychytávky.
Ještě jsem ani nestačila dílo dodělat a už jsem mazala do vedlejší místnosti, kde jsem spolu s dalšími akreditovanými foodblogerkami měla možnost pohovořit se zástupci firem Whirpool, Kotányi a Makro o další možné spolupráci s těmito úspěšnými značkami.
Nevěřícně jsem pohlédla na hodiny a zjistila, že konference je u konce. Plná dojmů a s nákladem dárkových taštiček od partnerů akce jsem odjížděla domů a libovala si, jak bezvadně jsem strávila den. Konference uspokojila má očekávání. Opět jsem si rozšířila obzory. Vyslechla jsem si zajímavá povídání o zajímavých lidech, projektech, o jídle… Na Food Blog budu zkrátka vzpomínat jen v tom nejlepším a jejím organizátorkám Janě a Janě patří veeliké poděkování!!!
