Poté, co jsem trhla terno s lotrinskými těstovinami v obecenstvu svojí rodiny  jsem se rozhodla připravit trochu podobný recept, nicméně v low carb provedení a s malilinko jiným dochucením. Lotrinské těstoviny jsou super! Ale k večeři už si sacharidy obvykle nedávám, k obědu jak kdy, za to masíčko se zeleninou si dopřeju ráda 🙂

Po psaní minulého článku a svého cukrového příběhu se mi vyrojila spousta vzpomínek na své „dietní“ období. Vzpomínám si například, že jsem jednu dobu skoro vůbec nejedla maso. Jednak jsem měla pocit, že je tam hodně tuku a za další se často na nějakém tuku připravovat musí, pokud chceme, aby jídlo dobře chutnalo. To pro mě bylo nepředstavitelné. A teď by pro mě bylo nepředstavitelné nedat si čas od času kus dobrého masa anebo si nedat pár kousků třeba do zeleninové směsi do práce. Nejsem zastánce přejídání se masem, ale zase nejsem odpůrce, pokud si dáváme fakt dobré maso.

Kvalita masa

Párkrát se mi v poslední době stalo, že jsem s někým zakotvila u téma „kvalita masa – kde ji sehnat“. Moje mamka kdysi prodávala v řeznictví, které vedl strejda. Potrpěl si na kvalitě masa, a proto v jeho říčanském řeznictví stály fronty. Bohužel se před několika lety zavřelo kvůli „obchodní politice“ majitele nemovitosti. Škoda, protože od té doby jsem doma často slýchala taťkovy výtky za tuhé maso k obědu a viděla smutnící mamku, která přemýšlela nad tím, kde bude kupovat maso. Není jednoduché najít dobré řeznictví, proto gratuluju, pokud máte svoje oblíbené, kam můžete bez obav zajít pro kvalitní maso. Obzvlášť hovězí je kámen úrazu, protože musí zrát, aby zkřehlo. A tomu nejdou moc naproti ani česká nařízení, ani producentni masa obecně.

Naštěstí jde doba stále dopředu a díky větší kupní síle a zájmu spotřebitelů se najdou řezníci, resp. firmy, které se rozhodli do provozu s kvalitním vyzrálým masem investovat, a ti, co si za kvalitu masa rádi připlatí, jim mohou ruce utrhat. Kvalitní hovězí není nejlevnější záležitost, pokud chcete nakrmit rodinu, nicméně jsou i kusy masa, které nejsou tak drahé na pořízení. Když chceme steak, je jasné, že ta cena půjde nahoru. Náklady na chov zvířat, porážka, bourání a zrání není fakt sranda. Na ceně se to pochopitelně odrazit musí. Ale rozhodně je lepší obětovat pár kodun navíc a pochutnat si, než zkusit ušetřit a žužlat tuhou podrážku, která nakonec poletí do psí misky. Mě se to stalo nedávno…

Kde nakupuju maso

Když tedy zabrousím do konverzace na téma „kde koupit dobré maso“, vždycky doporučuju Rohlík. Prosím pěkně, tohle není reklama, ale je to moje osobní zkušenost. S Rohlíkem jsem spolupracovala při jeho začátcích, kdy jsem připravovala recepty, ale ta doba je už dávno pryč. Díky svojí pracovní zkušenosti jsem každopdáně k téhle službě přilnula a pravidelně jí využívám, protože tam seženu všechno, nákupy už teď spolehlivě přijedou kompletní bez toho, aniž by něco chybělo (ťuk ťuk, nechci to zakřiknout – byly doby, kdy spolehlivost trochu kolísala), a taky dorazí rychle. A co mě baví, je ten sortiment včetně nabídky masa. Seženete jak špičkové kusy z Argentiny za velký balík, ale i dobré bio hovězí z české farmy za příznivou cenu (to kupuju nejradši a úplně nejradši na tatarák). No a taky tam lacino koupíte maso z Bidfoodu, který právě letí psovi, protože ho ani po několikách hodinách neuvaříte doměkka. Fakt super, když vaříte v neděli svíčkovou a na talíři zbyde jen omáčka s knedlíkama, protože maso je nepoživatelné. Bohužel u Bidfoodu jsem se spálila 3x. Ale od toho jsou uživatelské recenze, kde se můžete vyzpovídat… Jestli to pomůže nebo ne? Těžko říct. Mám bohužel pocit, že produkty, na které jsem si dovolila stěžovat, v sortimentu najdete. Jsem k vám upřímná, proto vás nebudu lakovat, že jsem koupila levné maso, které bylo dobré. Ne – bylo strašný – jak hovězí zadní, mletý, tak ryba!

Někdo mi může tvrdit, že sežene levné hovězí, které je v pořádku, ale kritérium „v pořádku“ neznamená, že bude skvělé, kvalitní a že si na něm pochutnáte a ještě poblažíte svoje zdraví. Jídlo by mělo být potěšení, a je rozdíl, jestli si ukrojíte kousek masa jako dort anebo když musíte řezat jako o závod, abyste udolovali kus tuhé podrážky. Lepší si připlatit pár kaček za kvalitu a užít si gastronomické potěšení, než trpět a zkuhrat, že vás žvejkáním bolí panty.

Proč dáváme přednost farmářskému a bio hovězímu

Když jsem v pondělí vybalila Bio hovězí z české farmy na tatarák, byl to opravdu megarozdíl od toho kusu z Bidfoodu, které se schovává pod názvem Gurmet. A to jsem nekupovala na tatarák svíčkovou, ale normálně hovězí zadní. Mělo by jít teoreticky o totožně vypadající kus masa. Znatelný rozdíl byl už na první pohled i na omak v textuře masa. Zatímco maso od Ecoproduktu bylo jemné, to „horší“ bylo „hrubé“ . Farmářské hovězí procházelo několik dnů procesem suchého zrání, což je nejlepší způsob zrání masa. No co vám budu povídat, tatarák byl labůžo! Pochutnali jsme si dva a ještě nám zbyly dva plátky na steak. A cena? V pohodě jsme se vešli do 400 Kč. To jsou 2 kilča pro oba na den, 100 na porci. Vzhledem k tomu, že takové dobroty nejíme denně, mi cena přijde úplně v pořádku.

V bio kvalitě kupuju pokud možno všechno maso. Mám dojem, že farmáři si nemůžou dovolit nabízet špatné maso, protože by přišli o svoje zákazníky.  To, co dělají, dělají poctivě. S tou myšlenkou šli na trh, a proto jim jdou naproti zákazníci, kteří hledají kvalitní produkty. Tím pádem i mleté maso v tomto receptu pochází z ekologického zemědělství, z Česka. Argument, proč si vybrat pro zapečené maso zeleninou mleté maso v biokvalitě? Opět je to chuť, textura – tedy jemnost, a při pohledu na zbytek surovin v receptu zjistíte, že jejich nízké pořizovací náklady cenu na maso vyváží.

Doba přípravy: 30 minut
Doba pečení: 20 minut

Množství : 2 porce (bez přílohy)/3-4 + příloha

Suroviny:

Maso:

• 500 g hovězího mletého masa
• Sůl
• Čerstvě mletý pepř
• 1 stroužek česneku
• ½ menší cibule
• Snítka libečku – asi ½ lžíce najemno pokrájených lístků

Omáčka:

• Olej
• Zbylá cibule – asi 1/2
• 2 lžíce rajského protlaku
• 1 plechovka loupaných krájených rajčat
• 2 bobkové listy
• 1 lžička provensálských bylinek
• Sůl
• 1 dl zeleninového vývaru

K tomu navíc:

• 1 střední cuketa
• 5 drobnějších rajčátek
• 150 g zakysané smetany
• 40 g goudy
• Libeček na posypání

Postup:

1. Maso vložte do mísy, osolte, opepřete. Česnek prolisujte nebo rozmačkejte nožem najemno. Cibuli nakrájejte najemno. Přidejte česnek, cibuli i pokrájený libeček k masu a promíchejte.
2. V hlubší pánvi rozehřejte asi lžíci oleje. Cibuli nakrájejte na půlkolečka a nechte zesklovatět. Přidejte maso a vařečkou rozdělte na menší kousky, ale ne na jemnou „drobenku“. Maso promíchávejte. Když je opečené, přidejte protlak. Chvíli ještě míchejte. Pak přidejte krájená rajčata, bobkový list, provensálské bylinky, osolte a podlijte asi decilitrem vývaru.
3. Asi 10 minut vařte, dokud omáčka nezhoustne.
4. Připravte si pekáček. Nastrouhejte sýr nahrubo.
5. Maso rozprostřete do připravené zapékací formy. Pokapejte/potřete zakysanou smetanou, posypejte sýrem a vložte do trouby předehřáté na 220 °C. Pečte dozlatova – bude to trvat asi 20 minut.
6. Před servírováním posypejte najemno pokrájeným libečkem.