Narozeniny, svátek, výročí anebo třeba Den otců – menší výčet z mnoha příležitostí, kdy můžete svému muži udělat radost ‚Kuchařkou pro mého muže‘ od SmartPress vydavatelství. Co se mu na ní bude líbit a proč mu pořídit zrovna tuhle?

Netroufla bych si k sepsání krátké recenze obejít názor chlapa – svého chlapa, který je zároveň můj osobní food kritik.

Můj názor na kuchařku:

Moc se mi líbí, že knížkou prostupuje „osobní linka“ prostřednictvím personalizace. Počínaje osobním věnováním, pokračuje kuchařka napříč postupy vymezeným prostorem k vepsání jména nebo přezdívky vašeho muže.

Kuchařka je rozdělena do sekcí – příležitostí, pro které muž vaří – pro rodinu, pro kamarády, pro ženu… Je to super návodné, protože otevřít kuchařku umí každý, vědět ale, co komu uvařit, už může být v odhadu těžší. Takže oceňuji tento nápad pro inspiraci mužů, kteří nemají příliš zkušeností s vařením (obzvlášť pro někoho dalšího než pro sebe). Výběr receptů je podle mě také povedený – najdete tam jak od snazších receptů po složitější.

Styl, kterým jsou psané úvody receptů i postupy, jsou čtivé, srozumitelné a líbí se i mě jako ženě. Taky fotky jsou moc povedené, ale – a tady mám jednu výtku – chybí fotky k některým receptům. Ano, můžeme si výsledný produkt ztvárnit ve vlastní fantazii, ale pakliže má být kuchařka vodítkem a inspirací, měly by tam být podle mě fotky u všech receptů. Krom toho fotky lákají k tomu si jídlo připravit. A mě tam prostě hrozně chybí.

Honzův názor na kuchařku:

„Pěkná!“ 🙂

Po detailnějším rozboru jsme se na nedostatku fotek, které jsou ale jinak pěkné, shodli. Honza má ale výtku k fotkám burgerů. Jsou v takových nepěkných žemlích a záběr zaostřuje list salátu, namísto kusu masa. Na takový by prý ani chuť neměl. Noo, mě by to sice nenapadlo, ale má pravdu. Co se týče ostatních jídel, ty byly v pořádku 🙂

Čeho si můj muž ještě považuje, je papír, na kterém je kniha tištěná. Je matný, hebký a knížku ještě víc zatraktivňuje. A ještě ví posiluje myšlenku, že kniha je pěkným dárkem.

Autorkce Veronice Zemanové se podařilo ztvárnit skvělý nápad! Kuchařka je moc pěkný dárek pro muže, ze kterého uvaří s chutí i žena 🙂

Do vaření podle kuchařky se bohužel Honza nepustil. Já jsem si ale vybrala recept ze sekce Muž vaří pro ženu, a to recept na čokoládovou pěnu, tedy, jak se píše v kuchařce Mousse au chocolat

Recept v originálním znění podle Kuchařky pro mého muže:

Na velkou mísu plnou čokoládové pěny budeš potřebovat:

• 180 g hořké čokolády (s obsahem kakaa minimálně 70 %)
• 100 ml smetany ke šlehání
• 3 velmi čerstvá vejce
• 20 g másla
• 15 g moučkového cukru
• 1 velkou mísu

Postup:

Ze všeho nejdříve se pusť do čokolády – rozlámej ji na malé kousky a nasyp je do středně velké mísy. Hned poté si vezmi k ruce rendlík a nalij do něj mléko a smetanu, mírně pod ním zatop a zvolna přiveď k varu. Zaujmi trpělivý postoj a nespěchej, jinak ti mléko z rendlíku uteče a zanechá po sobě poměrně nepříjemnou pachovou stopu.

Ve chvíli, kdy se mléko se smetanou nezadržitelně blíží k bodu varu a začíná pomalu pěnit, sundej je z ohně a zalij jím rozlámanou čokoládu. Poté si vezmi kovovou metlu a svižně s ní obsah mísy rozmíchej, až se čokoláda beze zbytku rozplyne.

Nyní se natáhni pro máslo, rozporcuj ho na malé kousky a stále toutéž kovovou metlou ho vmíchej k rozpuštěné čokoládě. Svižně míchej, dokud se máslo, stejně jako před chvílí čokoláda, beze zbytku nerozplyne.

Nastává chvíle, kdy je nutné do celé záležitosti zatáhnout elektrický šlehač. Ovšem dříve, než uvedeš přístroj do chodu, rozděl si všechna tři vejce na bílky a žloutky (nejsi-li si jistý, jak na to, podívej se do kapitoly „Několik láslkyplných rad“). Žloutky nech prozatím stranou, zatímco bílky přendej do velké mísy, v níž hodláš čokoládovou pěnu podávat.

Ještě bílky posypej moučkovým cukrem a už můžeš spustit elektrický šlehač, a to na nízké otáčky. Metly šlehače ponoř do bílků a šlehej tak dlouho, dokud se z bílků nestane bílý nadýchaný sníh, na němž se tvoří vysoké špičky a který z mísy nevypadne ani při jejím otočení dnem vzhůru. K tomuto malému zázraku by mělo dojít za necelých deset minut.

Následně přidej k bílkům odložené žloutky, ponoř do nich metly elektrického šlehače a opět na nízké otáčky šlehej, tentokrát ale už jen chvilku.

Blížíme se k závěru, neboť teď už zbývá jen vše zdárně zkompletovat tak, aby se zrodila nefalšovaná čokoládová pěna. A proto si postav obě mísy, jednu s rozpuštěnou čokoládou a druhou s bílkovým sněhem, vedle sebe.

Nejprve vařečkou naber asi pětinu z mísy se sněhem a svižně jí vmíchej do čokoládové směsi. Následně celý obsah čokoládové mísy pomocí velké dřevěné vařečky zvolna a neobyčejně citlivě vmíchej do mísy s bílkovým sněhem, a to plynulými pohyby směrem ode dna vzhůru. Tento krok prováděj s veškerou něhou, kterou v sobě máš, a beze spěchu, bude to znát na výsledné konzistenci pěny.

Na samotný závěr ulož tu nadýchanou krásku do lednice a nech ji tam v klidu odpočívat čtyři až pět hodin. Teprvé poté bude dokonale připravena k servírování.